|
|
Filmové adaptace Petra Pana a jejich didaktické využití
Šplíchal, Josef ; Neumann, Lukáš (vedoucí práce) ; Komberec, Filip (oponent)
Diplomová práce se zabývá třemi filmovými adaptacemi slavného románu J. M. Barrieho Petr a Wendy (1911), známého spíše pod později zkráceným názvem jako Petr Pan. Nejdříve se zaměřuje na stručný autorův životopis, souhrnně uvádí jednotlivé filmové adaptace a postavení románu v českém prostředí - přibližuje všechny české překlady s ohledem na jejich vztahu k původnímu textu a pokrývá recepci včetně převodů do jiných uměleckých forem. V hlavní části jsou potom analyzovány tři filmy: Hook (1991), Wendy (2020) a Peter Pan a Wendy (2023), a to s ohledem na motivické srovnání s výchozím textem. Závěrečná část je věnována konkrétním didaktickým návrhům ke třem zmíněným filmům i práci s románem jako takovým.
|
|
|
Mediální ohlas Erbenovy nevadnoucí Kytice
Protasevičová, Alexandra ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparací a kompilací mediálního ohlasu, který vyvolaly jednotlivé podoby Kytice Karla Jaromíra Erbena. Předmětem porovnání jsou mnohočetné recenze, počínaje těmi, které byly zveřejněné v tisku bezprostředně po prvním historickém vydání básnické sbírky, následované reakcí na divadelní inscenaci v divadle Semafor v roce 1972, až po reakce na modernější zpracování z roku 2009. Pro další vhodné srovnání bylo zvoleno divadelní představení v Národním divadle, které mělo premiéru v roce 2019. Práce se zaměřuje také na filmovou tvorbu, a to konkrétně Kytici v režii F. A. Brabce z roku 2000. Cílem diplomové práce je zodpovědět otázku, jakým způsobem se jednotlivé verze Erbenovy Kytice liší, a co výrazné odlišnosti způsobuje. Další otázkou je, proč umělci cítí potřebu se k dílu vracet a reinterpretovat příběh dle svého uvážení. Práce je kriticko- historickou analýzou, přináší pohled mediální, ale i kulturně-politický, se zaměřením na osobnostní rozměr.
|
|
|
Třiatřicet stříbrných křepelek. Komparace prózy Jana Trefulky a filmu Antonína Kachlíka
STLUKOVÁ, Lucie
Cílem této bakalářské práce je zanalyzovat novelu Třiatřicet stříbrných křepelek z roku 1963 od prozaika Jana Trefulky a porovnat ji se stejnojmenným filmem režiséra Antonína Kachlíka. Teoretická část práce se zabývá vymezením pojmů z oblasti naratologie, především z kategorie příběhu, vypravěče, postav, událostí a prostoru. Pozornost je věnována zobrazování každodennosti 60. let 20. století v československé kultuře, všednodennost umožní zprostředkovat politické pozadí vybraného díla. Práce si klade za cíl zjistit, jak se změní dílo při přenosu z jednoho média do jiného, v tomto případě z knižní předlohy do její filmové adaptace.
|
|
|
A Comparison of Mario Puzo's The Godfather with the Film Adaptations
DAVID, Tomáš
Student provedl analýzu rozmanitých aspektů spojených s románem Kmotr týkajících se děje, prezentovaných postav a dialogů, stejně jako aspektů příběhu méně vhodných pro přímou prezentaci ve filmové produkci. Dále student porovnaltři filmové adaptace s Puzovým textem, mimo jiné také způsob, jakým byly změnypřizpůsobeny problémům týkajících se filmového publika a dále rozvíjenyrenomovaným režisérem a herci. Dle mínění většiny jsou Kmotr I a Kmotr II, obaoceněné cenami akademie, výrazně lepší než Kmotr III. Bude zajímavé znovu totovnímání vyhodnotit na základě tohoto porovnání.
|
|
|
Ostře sledované vlaky: od povídky Kain k novele, od novely k oscarovému filmu a k divadelním adaptacím
Frank, Lukáš ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Diplomová práce Ostře sledované vlaky: od povídky Kain k novele, od novely k oscarovému filmu a k divadelním adaptacím mapuje cestu existenciální povídky Kain Bohumila Hrabala, přes novelu Ostře sledované vlaky, oscarový film stejného názvu až k divadelním adaptacím, které byly zdramatizovány různými lidmi. Do práce je zahrnut i mediální ohlas a porovnání podobnosti knih, filmu a inscenací. První část práce se zabývá teoretickým vymezením literárních žánrů, konkrétně povídky a novely. Ze žurnalistických žánrů je teoreticky popsána recenze a kritika. Definována je filmová a divadelní adaptace a popsána dramatická stavba filmového díla. Druhá část představuje život a dílo spisovatele Bohumila Hrabala a je podrobněji zkoumán jeho osobitý styl psaní. Další části jsou věnovány vždy konkrétnímu médiu, které text nese. Nejprve je analyzován text existenciální povídky Kain, následuje novela Ostře sledované vlaky včetně mediálního ohlasu v dobovém tisku, na tu navazuje oscarový film Ostře sledované vlaky, jehož součástí je i životopis režiséra Jiřího Menzela a kapitola věnovaná samotnému předávání Oscarů. V závěru těchto kapitol je srovnání knižní předlohy s filmem. Jako poslední je popsán vznik divadelní inscenace Ostře sledovaných vlaků, jsou zmíněny všichni autoři dramatizace a divadla, která představení...
|
|
|
Kurt Vonnegut and His Humor in Three Literary Works and Their Cinematic Adaptations
Samková, Jana ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Tato bakalářská práce srovnává tři filmové adaptace tří různých literárních děl amerického spisovatele Kurta Vonneguta a zaměřuje se na způsob, jakým převádějí humor těchto tří literárních předloh. Jedná se o díla Mother Night (1962), přeloženo jako Matka Noc, Slaughterhouse Five (1969), přeloženo jako Jatka číslo pět a Breakfasts of Champions (1973), přeloženo jako Snídaně šampiónů. Analyzované filmové adaptace jsou Slaughterhouse Five (1972) v režii George Roye Hilla podle scénáře Stephena Gellera, Mother Night (1996) režírovaná Keithem Gordonem a natočena podle scénáře Roberta B. Weideho a konečně Breakfast of Champions (1999) podle scénáře Alana Rudolpha, který adaptaci také režíroval. Samotná analýza je rozdělena do čtyř kapitol. Kapitola 2 představuje Kurta Vonneguta jakožto autora i jako osobnost. Zároveň obsahuje několik stěžejních teorií o humoru, především teorie Paula Lewise, Daniela Wickberga a Sarah Blacher Cohenové. Tato kapitola také představuje fenomén filmové adaptace a tento teoretický základ se opírá o práce Timothyho Corrigana, Briana McFarlanea a Seymoura Chatmana. Kapitola 3 se zabývá dílem Slaughterhouse Five a jeho adaptací a zaměřuje se na strukturu, témata, postavy, časový rámec a humor. Kapitola 4 rozebírá úspěšnost adaptace Mother Night Keithe Gordona a míru, v jaké do...
|
|
|
Bratři Karamazovi F. M. Dostojevského ve filmovém zpracování P. Zelenky
Laitnerová, Daniela ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
RESUMÉ Tato bakalářská práce se zabývá problematikou posledního románu F. M. Dostojevského Bratři Karamazovi a jeho filmovým zpracováním režisérem a scénáristou Petrem Zelenkou. Cílem práce je podat ucelenou komparaci literární předlohy a filmové adaptace, přičemž se práce zaměřuje především na formální a významové odlišnosti těchto entit. Dále práce zjišťuje, zda jsou myšlenky Dostojevského v dnešní době stále aktuální. Pro dosažení cíle byl zvolen postup, který vychází z komplexního rozboru románu Bratři Karamazovi z hlediska literární teorie a historie. Poté následuje nastínění obecné problematiky filmových adaptací, z které vychází rozbor Zelenkova adaptačního přístupu. Pro celkovou komparaci bylo nutné podrobit analýze jednotlivé aspekty filmu Karamazovi. První kapitola se zabývá genezí románu Bratři Karamazovi. Vznik románu je zařazen do historického kontextu a jsou popsány vlivy, které na Dostojevského při psaní románu působily. Druhá kapitola se soustřeďuje na narativní aspekty románu Bratři Karamazovi. Je rozdělena do devíti podkapitol, z nichž každá se zabývá jedním literárně-teoretickým hlediskem. V těchto podkapitolách je nastíněna problematika žánrového zařazení díla, je zde popsána vnější i vnitřní kompozice románu, pásmo vypravěče a řeč postav. Dalšími aspekty jsou především časoprostor a...
|
|
|
Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera
Zemánková, Markéta ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce nesoucí název Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera pojednává o kauze, která se odehrála na konci devatenáctého a na počátku dvacátého století. V lese Březině u obce Polná byla zavražděna mladá dívka Anežka Hrůzová. V době, kdy ve společnosti panovala protižidovská nálada, byl za vraha označen polenský Žid Leopold Hilsner, který byl za tuto vraždu a později ještě za další, odsouzen, ačkoliv chyběly relevantní důkazy a svědectví. Tehdejší tisk výrazně přispěl k šíření antisemitských nálad. Tato práce popisuje průběh reálného případu a soustředí se na způsob, jakým tehdejší média o kauze informovala. Na toto téma byl v roce 2016 natočen film Zločin v Polné režiséra Viktora Polesného, který tato práce taktéž rozebírá a zpracovává recenze, které byly k tomuto filmu napsané včetně diváckých reakcí. Práce porovnává reálný případ s jeho filmovým zpracováním a mediální ohlasy, které událost i film provázely. Součástí této práce je také historický kontext a prameny tehdejšího antisemitismu, teoretická část je věnována filmové dramaturgii a tvorbě scénáře. Vlastní kapitoly jsou věnovány dokumentu Případ Leopolda Hilsnera v režii Petra Buriana, který téma hilsneriády...
|
|
|
Z písaře ministerským radou: Působení Jiřího Mařánka v kinematografii čtyricátých a padesátých let
Kupková, Marika ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Skopal, P. (oponent) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce pojednává o působení Jiřího Mařánka ve vedení filmového odboru Ministerstva informací v letech 1945-1948. Jeho ministerské angažmá souvisí s dobovým posílením významu literární přípravy filmu a souvisejícího státního dramaturgického dozoru. Jiří Mařánek patří do okruhu spisovatelů, které spojovala jednak příslušnost k mezi- válečným avantgardním hnutím, jednak poválečné angažmá v mocenském aparátu, jež ukončily politické a hospodářské změny na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Jeho profesní osud vypovídá o proměnách kulturní politiky státu, o institucionálním vývoji kinematografie a o vztazích literárního a filmového oboru. Vypovídá o tom, co pro tehdejšího literáta znamenalo úspěšné profesní uplatnění a v jakém figurovalo vztahu vůči kinematografii. Sledujeme tedy relativně krátkou, ale převratnou epizodu spisovatele a penzionovaného úředníka v pozici ministerského rady, jejíž příčiny a průběh se ale snažíme zasadit do složité sítě historicko společenských souvislostí i osobních motivací. Orientace na osobnost, kterou nenárokujeme historickou jedinečností, zásadní mocenskou rolí nebo zvláštním společenským významem nám usnadňuje zprostředkovat sledované společenské dění v jeho nejednoznačnosti a rozporuplnosti. Spíše než ucelenou biografii Jiřího Mařánka představujeme vybrané kapitoly z...
|
|
| |
host ::
RSS.